Jmenuji se Šárka a bude mi 62 let. Bydlím v malém městě, v domku se zahrádkou, s manželem a kocourem. Mám vnoučata, na které jsem se velmi těšila a plánovala s nimi spoustu aktivit. Všechno je ale jinak.
Covid mě zasáhl jako aktivní, optimistickou a zdravou 1. března 2021. To ráno jsem nemohla vstát z postele, jako když na mně leží skála. Telefonovala jsem tedy svému obvodnímu.
PL: tak asi víte, co vám je, dám vám žádanku na testy (do okresního města do nemocnice).
Já: já ale nemůžu vstát z postele, nedojdu ani do pokoje.
PL: dobře, testy odmítáte. Vystavil neschopenku.
Do týdne se dostavil kašel, jaký jsem v životě nezažila. Nešlo se pořádně nadechnout, ale ani vydechnout. Po telefonu mi byl zaslán recept na ATB a manžel mi vyzvedl žádanku na RTG, ať si dojedu, až mi bude líp. Po pár dnech mě manžel doslova dotáhl na RTG v krajském městě v nemocnici. Diagnóza: virový zápal plic. Obvodní lékař se pochválil, že trefil s ATB. Antibiotika trochu pomohla, poté se mi ale zase přitížilo. Bolel mě žaludek, nemohla jsem chodit ani pořádně dýchat, všechno mě bolelo. O nemocnici jsem neuvažovala, chtěla jsem případně odejít doma. Tehdy pomohla TČM a můj muž, který mi říkal: musíš jíst, chodit, dýchat…
Nakonec to všechno přešlo a já jsem se hrnula do práce. Vždyť práce v zázemí banky není fyzicky náročná a mozek mi fungoval. To byl květen 2021.
V červnu nastal zlom. Přestala jsem spát, ztuhla mi krční páteř, brněly mi ruce, bylo mi stále divné horko. Zástupkyně mého praktického lékaře mi řekla – horko je každému, je léto. To ostatní máte od páteře. Napsala rehabilitace a neschopenku. Z rehabilitace jsem se vracela totálně vyřízená na několik dní. A bylo čím dál hůř. Můj praktik mi poté sdělil, že to mám psychické a poslal na psychiatrii. Tam jsem vyfasovala AD a vynadáno, že mám se sebou něco dělat. Procházky a cvičit. Půlhodinová procházka mě ale opět na několik dní položila a po cvičení jsem měla horečky. V říjnu nastalo další zhoršení. Mozková mlha, extrémní vyčerpanost i po malé fyzické aktivitě, padání vlasů (možná další reinfekce), bušení srdce, stěhovavé bolesti.
Absolvovala jsem vyšetření na kardiologii, neurologii a revmatologii, kde nic nenašli. Ptala jsem se mého praktika – není to longcovid?
On: co to je? Poslouchejte paní doktorku, máte to v hlavě.
Uvědomila jsem si, že tudy asi cesta nevede, sepsala jsem si své potíže a začala hledat informace. Našla jsem facebookovou skupinu pacientů s long covidem a najednou mi to bylo jasné.
Listopad a prosinec nebyly lepší. Zahodila jsem AD, nakoupila vitamíny a další doplňky. CBD, tkáňové soli, rostlinné výtažky. Odpočinek doma a na zahradě mi dělal dobře. Postupně se mi stav lepšil. Pomalilinku. V únoru se ozvala sociálka, že mi ukončí neschopenku. Odvolání nepomohlo. Nebyla jsem v pořádku, ale musela jsem s vrátit do práce. To byl duben 2022.
Těžko se mi cestovalo do práce do okresního města autobusem. Velice mě to vyčerpávalo. V práci jsem fungovala na autopilota a doma pak jen spala. Vždy po týdnu, max po 14ti dnech mě skolila nějaká viróza. Tak jsem válčila víc než rok. V létě 2023 jsem utekla do předčasného důchodu.
Od té doby jsem doma v dobrovolné izolaci od společnosti. Moc toho neudělám, ale zvládnu každý den uvařit, něco trošku uklidit a občas se připojím k manželovi a jedu s ním na nákup. Procházky nezvládám, jen tak popocházím po zahradě. Plánovala jsem si, že se dostanu do kondice cvičením, ale to jsem se hodně spletla. Jediná pomoc je šetřit se a odpočívat. A doufat.
