Long covid, nebo také postcovidový syndrom, je souhrnný termín, který popisuje stav, kdy se po prodělané infekci covid-19 objevují přetrvávající zdravotní potíže. Tyto problémy mohou trvat měsíce, v některých případech i roky, a zásadně ovlivňují život pacientů. Aby mohl být stav označen jako long covid, musí se, podle definice WHO, příznaky objevit během 3 měsíců po počáteční infekci covidem, přičemž tyto příznaky trvají alespoň 2 měsíce a zároveň nejsou vysvětlitelné jinou diagnózou.
Long covid je tzv. multisystémový stav což znamená, že postihuje více orgánových systémů najednou a projevy mohou být velmi různorodé – vědci už popsali přes 200 možných příznaků. Ty se u každého pacienta objevují individuálně, v různých kombinacích a intenzitě.
Mezi nejčastější příznaky patří:
- přetrvávající vyčerpání a intolerance aktivity
- kognitivní potíže, problémy s pamětí a soustředěním (tzv. mozková mlha)
- bolesti hlavy, kloubů a svalů
- bolesti na hrudi, bušení srdce
- MCAS a histaminová intolerance
- poruchy spánku
- závratě a neurologické potíže, ortostatická intolerance
Objevují se ale i gastrointestinální problémy, deprese, úzkosti, přecitlivělost na hluk nebo světlo, pálení v různých částech těla či jiné pocity dyskomfortu. Symptomy mohou kolísat a zhoršovat se po fyzické nebo duševní aktivitě, (dřívě bežně tolerované), což je známé jako nepřiměřené pozátěžové zhoršení zdravotního stavu(PEM/PESE).
Těžší formy mohou člověka zcela vyřadit z běžného života, v krajních případech vést až k úplné invaliditě. Long covid postihuje stovky milionů lidí po celém světě a často se symptomaticky podobá se jiným postinfekčním syndromům (například ME/CFS).
Kromě postinfekčního long covidu, který přímo souvisí s proděláním covidu-19, se vzácněji objevuje i tzv. postvakcinační syndrom. Ten může mít podobné projevy a i když je zatím velmi málo prozkoumán, obecně se předpokládá, že symptomatická léčba bude mít podobný charakter jako u postinfekčního long covidu, v závislosti na konkrétních projevech.
Základní informace o long covidu i pacientském spolku ČALC si můžete stáhnout ve formě letáčku v sekci Ke stažení
Jak častý je long covid a koho se může týkat?
Podle rozsáhlé studie publikované v časopise Nature Medicine (2024) postihuje long covid 6 – 7 % dospělých, kteří prodělali covid-19 a asi 1 % dětí.
Celosvětově jde o více než 400 milionů lidí, přičemž toto číslo dál narůstá kumulativně s každou další vlnou infekcí.Na základě zahraničních dat lze odhadovat, že v České republice může long covidem trpět okolo stovky až nízkých stovek tisíc lidí. Z toho desítky tisíc jsou zasaženy výrazně — natolik, že nezvládají běžné denní aktivity.
Uvádí se, že 85 % lidí s long covidem mělo mírný, ambulantní průběh akutního covidu bez hospitalizace. Nejvíce postižených je ve věku 36–50 let, tedy v produktivním věku. U mnoha lidí přetrvávají symptomy déle než 3 roky. Long covid se nevyhýbá ani dětem a mladistvým. Výzkumy ukazují, že riziko rozvoje long covidu roste s počtem prodělaných infekcí.
Jak long covid ovlivňuje životy?
Představte si, že jednoho dne přestanete zvládat běžné činnosti, které byly dříve samozřejmostí – jít do práce, postarat se o rodinu, vyrazit na procházku, potkat se s přáteli nebo třeba jen prožít den bez bolestí, nejrůznějších příznaků a nepomíjejícího vyčerpání. Můžete mít také potíže se delší dobu souvisle soustředit a můžete obtížně nacházet slova.
Někdy se vám třeba udělá lépe, máte radost, pozvete si třeba návštěvu a uvaříte oběd. Vypadá to nadějně… Že by se konečně nemoc poroučela? Jenže pak to přijde… Jako za trest, zhoršení příznaků… A zas ležíte v posteli, sotva dojdete na záchod a je vám mizerně. A teď si představte, žetento stav trvá měsíce, někdy i roky, a nikdo vám neumí říct, jak z toho ven.
Nic moc představa, že? Přesně tak ale může vypadat život člověka s long covidem.
Long covid ve vážnějších formách je chronické onemocnění, které může člověka dlouhodobě připoutat k domovu nebo dokonce na lůžko, je to takové domácí vězení. Možná si říkáte, že být celý den doma a „nemuset nic dělat“ zní jako splněný sen: žádná práce, spousta volna, čas na odpočinek… Jenže realita chronické nemoci je úplně jiná.
Nejste doma proto, že chcete, ale protože vaše tělo už nezvládá normálně fungovat. Místo odpočinku bojujete s neustálým vyčerpáním, bolestmi a dalšími příznaky (od neurologických přes kardiologické či gastrointestinální), které vám znemožňují cokoliv dělat. Energie vám chybí nejen na práci, ale i na koníčky nebo kontakt s lidmi. A co je nejhorší – není to krátká pauza, po které se vrátíte do života, jako když máte třeba horší chřipku, ale dlouhodobý stav plný nejistoty, kde „nečinnost” a striktní odpočinek není luxus, ale nutnost pro přežití.
Pacienti s tímto onemocněním často čelí:
- Ztrátě zaměstnání: Fyzická a mentální vyčerpanost jim brání vykonávat povolání. I jen samotná cesta do zaměstnání nepřipadá v úvahu.
- Finančním problémům: Bez příjmu a při rostoucích nákladech na léčbu a nejrůznější pomůcky se mnozí dostávají do finanční tísně.
- Nedostatku podpory a bagatelizaci: Mnoho pacientů se setkává s nepochopením lékařů a institucí, které by jim měly pomáhat.
- Izolaci: Přátelé a rodina často nerozumí tomu, čím si pacient prochází, což vede k pocitu osamělosti.
Proč je důležité o long covidu mluvit?
Long covid není něco jako “přetrvávající chřipka“. Je to vážné onemocnění, které má obrovský dopad na jednotlivce i celou společnost.
Riziko rozvinutí long covidu podle dosavadních výzkumů narůstá s každou další infekcí virem covid-19, například v článku od RTI International ze srpna 2025 uvádí, že riziko následných potíží je u reinfikovaných osob o 35% vyšší, než u osob které prodělaly covid jen jednou. Proto je důležité o něm mluvit a snažit se lépe pochopit, čím si pacienti procházejí.
Pokud někoho s long covidem znáte, zkuste mu naslouchat. I když je těžké si jeho potíže představit, vaše podpora může mít obrovský význam. A pokud jste tímto onemocněním zasaženi i vy osobně, pamatujte: nejste v tom sami. Existují pacientské komunity a organizace, které vám mohou pomoci najít cestu vpřed.
Jak se long covid diagnostikuje?
Diagnostika long covidu se v současné době zakládá na klinickém obrazu a korelaci s předchozí infekcí covid-19 a na vyloučení jiných diagnóz. Biomarkery k jednoznačné diagnostice long covid zatím nejsou dostupné, není tedy žádný jednoduchý laboratorní test, třeba z krve.
Ve světě ale probíhá celá řada výzkumů, které ukazují na nadějné kandidátní biomarkery. Mezi nimi jsou například: Zvýšené hladiny IL-6, CRP, TNFα a IL-8,; zvýšené množství T-lymfocytů CD4; Antisense virová DNA; reaktivace latentních virů – zvýšené protilátky IgG proti EBV a VZV a další.
Máte-li jako pacient podezření na long covid, prvním krokem je kontaktovat ošetřujícího lékaře, který se zaměří na anamnézu a posoudí spojitost potíží s infekcí covid-19. Dále zhodnotí příznaky a bude se snažit vyloučit jiné možné diagnózy. Pokud lékař dospěje k podezření na long covid, může doporučit návštěvu specialistů, jako např.: neurolog, kardiolog nebo imunolog, kteří provedou podrobnější vyšetření a mohou pomoci s nastavením vhodné symptomatické léčby dle konkrétních příznaků a obtíží pacienta.
Více o tom, kam se při pozření na long covid obrátit se dočtete v článku v sekci pro pacienty.
