Autor: ČALC | Datum aktualizace: 5. 5. 2026 ]
„Je to absolutní peklo, v podstatě mučení“… “Covid mi kompletně zničil život”…. “Je to jako první stadium demence”..
Takto popisují svůj každodenní život lidé s postcovidovými potížemi, long covidem — závažným postinfekčním multisystémovým onemocněním, které mění lidské životy a často zasahuje lidi v produktivním věku, rodiče, studenty i děti. Je to nemoc, která se neptá na životní styl, kondici ani předchozí zdravotní historii. Mnozí byli ještě nedávno zdraví, sportující, pracující, aktivní. A pak přišla infekce SARS-CoV-2 — a jejich život se zastavil.
Long covid je dnes globální zdravotní výzvou s významnými dopady na zdravotnictví, ekonomiku i sociální systém. Přesto zůstává často nepochopený, podceňovaný a nedostatečně řešený.

Long covid v datech
Podle rozsáhlé studie publikované v časopise Nature Medicine (srpen 2024) postihuje long covid:
- 6 – 7 % dospělých, kteří prodělali covid-19 a asi 1 % dětí
- Celosvětově jde o více než 400 milionů lidí, přičemž toto číslo dál narůstá kumulativně s každou další infekcí.
V různých zemích se statistiky liší podle definice, ale na základě zahraničních dat lze odhadovat, že v České republice může long covidem trpět okolo stovky až nízkých stovek tisíc lidí.
Z toho desítky tisíc jsou zasaženy výrazně — natolik, že nezvládají běžné denní aktivity.
A přesto je v ČR doposud oficiálně evidována pouze úzká část pacientů — zejména ti, kteří měli těžký průběh či významné plicní zasažení.
Koho se postcovidové problémy mohou týkat?
- 85 % lidí s long covidem mělo mírný, ambulantní průběh bez hospitalizace.
- Nejvíce postižených je ve věku 36–50 let – tedy v nejvyšší pracovní aktivitě.
- U mnoha lidí přetrvávají symptomy déle než 3 roky.
- Mezi nejčastější symptomy patří neurologické potíže, kognitivní dysfunkce, intolerance aktivity a stavy PEM/PESE, vyčerpání, kardiologické a systémové projevy.
- Long covid se nevyhýbá ani dětem a mladistvým. Podle rodičů malých pacientů se objevují výrazné problémy s pamětí, únavou, intolerancí aktivity či kognitivním vývojem. Někteří školáci ztrácejí schopnost soustředění natolik, že se nemohou účastnit výuky ani v omezeném režimu.
Socioekonomické dopady
Long covid je rovněž významnou ekonomickou výzvou. Důsledky se projevují úbytkem pracovních sil, sníženou produktivitou a zvýšenými náklady na zdravotní a sociální péči.
Celosvětové ekonomické dopady long covidu se podle nejnovějších analýz odhadují minimálně na 1 bilion dolarů ročně.
Německo vyčíslilo dopady long covidu a ME/CFS za roky 2020–2024 na více než 250 miliard eur. Spolková vláda proto vyhlásila „Nationale Dekade gegen Postinfektiöse Erkrankungen“ (2026–2036) a vyčlenila 500 milionů eur na výzkum, diagnostiku a péči.
Česká republika zatím žádný krok podobným směrem neučinila.
Co je long covid?
Long covid (též postcovidový syndrom, post-acute sequelae of SARS-CoV-2 infection – PASC) je zastřešující termín pro stav charakterizovaný přetrvávajícími nebo nově vzniklými symptomy po prodělané infekci SARS-CoV-2. Podle definice WHO lze o long covidu hovořit tehdy, pokud se příznaky objeví do 3 měsíců od akutní infekce, trvají minimálně 2 měsíce a nejsou vysvětlitelné jinou diagnózou.
Long covid je heterogenní a multisystémové onemocnění, které může významně narušovat funkční kapacitu pacienta, vyřadit jej z běžného osobního i pracovního života a v těžších případech vede až k dlouhodobé invalidizaci.
Výzkumy ukazují, že riziko rozvoje long covidu roste s počtem prodělaných infekcí SARS-CoV-2; např. článek v RTI International (2025) uvádí zvýšení rizika následných obtíží u reinfikovaných osob o cca 35 % ve srovnání s jednorázovou infekcí.
Klinické projevy
Long covid postihuje více orgánových systémů současně. Odborná literatura popisuje více než 200 možných symptomů, které se u jednotlivých pacientů liší spektrem i intenzitou.

Symptomy typicky fluktuují a často se výrazně zhoršují po fyzické či kognitivní činnosti, což má zásadní dopad na schopnost pacienta fungovat v běžném životě.
Často je pozorováno PEM / PESE (post-exertional malaise) – nepřiměřené pozátěžové zhoršení stavu po fyzické nebo psychické aktivitě (dříve běžně tolerované), stav známý z ME/CFS. Nezřídka se objevuje rovněž senzorická hypersenzitivita – zvýšená citlivost na světlo, hluk. Sekundárně k chronickému onemocnění se mohou vyvinout i psychické potíže – úzkosti, deprese.
O nejčastějších komorbiditách přítomných při long covidu píšeme v článku „Přidružené stavy (komorbidity) long covidu“.
Problémy pacientů v ČR
V ČR chybí koordinovaný systém péče, pacienty trápí zejména:
1. Nízké povědomí o šíři postcovidových problémů
Mnoho pacientů naráží na:
- bagatelizaci,
- přičítání potíží stresu či psychice,
- neznalost stavů PEM/PESE*, která vede k doporučování nevhodné fyzické aktivity.
To vše může stav výrazně zhoršit, někdy i nevratně.
*PEM/PESE: Post-Exertional Malaise(zhoršení stavu po námaze)/ Post-Exertional Symptom Exacerbation (zhoršení příznaků po zátěži); jde o nepřiměřené a často opožděné zhoršení stavu po i malé fyzické, kognitivní nebo emoční aktivitě, která by zdravému člověku nečinila problém.
2. Nedostupnost symptomatické terapie
Přestože neexistuje kauzální léčba postcovidového syndromu, symptomatická léčba existuje a v zahraničí je běžně podávána (neurologická, kardiologická, autonomní, endokrinologická i imunologická). V ČR však:
- naráží na off-label režim,
- lékaři se obávají experimentálnosti (nemají oporu v metodice),
- pacienti často zůstávají bez terapie, která by jim mohla zásadně pomoci k vyšší kvalitě života
3. Zdlouhavá diagnostika (často trvá 3+ roky)
Než se vyloučí jiné příčiny, pacient často propadá systémem:
- je opakovaně odesílán k jednotlivým specializacím bez jasného výsledku,
- nikdo jeho stav neřeší komplexně, péče není koordinovaná
- v krajních případech dostává nevhodná doporučení
- dochází ke zhoršování stavu, které bylo možné předejít režimovými opatřeními.
- spolu se zhoršeným zdravotním stavem často bez jasné diagnózy propadá i sociálním systémem
Skrytá invalidita
U lidí s long covidem se často setkáváme s tzv. skrytou invaliditou. Pacient na první pohled může působit zdravě, ale ve skutečnosti žije s výrazně omezenou kapacitou — fyzickou, kognitivní i nervovou. Bez správné diagnózy, vhodných režimových doporučení a sociální opory tito lidé často nemají jinou možnost než „fungovat přes bolest“ nebo přetlačovat vlastní limity.
To je však velmi nebezpečné: opakované přetěžování může vést k hlubokému a dlouhodobému zhoršení zdravotního stavu, zejména u těch, kteří trpí stavy PEM/PESE. Mnoho pacientů tak končí v situaci, kdy se jejich stav postupně zhoršuje a kolabují, přestože správnou péčí bylo možné tomu předejít.
Potřebujeme odborná multidisciplinární centra pro PAIS
Taková, jaká již vznikají v Rakousku či Německu – propojují neurologii, kardiologii, angiologii, imunologii, fyzioterapii a duševní zdraví (případně další potřebné obory) a hlavně řeší pacientovy potíže v celé jejich komplexnosti, ne izolovaně.
Tento model péče v ČR zatím neexistuje. A pacienti to odnášejí zhoršováním stavu, invalidizací a ekonomickým propadem.
Česká asociace pro long covid: partner pro zdravotníky i stát
Náš spolek vznikl kvůli:
- nedostatečnému povědomí veřejnosti i odborníků
- snaze pacientů zlepšit neutěšenou situaci a systémovou absenci péče
- potřebě sdílení zkušeností a podpory v komunitě
Co děláme:
- sdílíme ověřené vědecké informace,
- připravujeme informační materiály pro širokou i odbornou veřejnost
- mapujeme potřeby pacientů,
- pomáháme pacientům a jejich rodinám v orientaci v systému,
- propojujeme český a zahraniční odborný diskurz
- aktivně se zasazujeme o změnu, jsme součástí Pracovní skupiny pro postinfekční stavy Ministerstva zdravotnictví, která vznikla v květnu 2025
Jsme připraveni spolupracovat s:
- lékaři a zdravotnickými zařízeními i lékařskými fakultami,
- odbornými společnostmi,
- ministerstvem zdravotnictví a dalšími zodpovědnými institucemi,
- úřady práce a sociálními službami.
Naším cílem není jen kritizovat — naopak. Chceme být zdravotníkům oporou a partnerem. Pomoci jim zorientovat se v novém fenoménu, na který nebyl nikdo připraven.
Čím dříve ČR vytvoří síť multidisciplinárních ambulancí, jasné postupy a odpovídající edukaci, tím více lidí se vrátí do běžného života i do práce.
Jste zdravotník, který chce lépe porozumět této diagnóze?
Sledujte naši práci, připojte se k nám, sdílejte informace. Na webu longcovidportal najdete nejrůznější užitečné materiály zahraničních odborníků přeložené do češtiny.
Každý odborník, který se zapojí, posouvá české pacienty blíž k plnohodnotné péči, kterou potřebují.

Zdroje
- AL-ALY, Ziyad et al. Long COVID science, research and policy. Nature Medicine [online]. 2024, 30(8), 2148–2164 [cit. 2026-10-05]. ISSN 1546-170X. DOI 10.1038/s41591-024-03173-6. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/s41591-024-03173-6
- KLEIN, J. et al. Distinguishing features of long COVID identified through immune profiling. Nature [online]. 2023, 623, 139–148 [cit. 2026-10-05]. DOI 10.1038/s41586-023-06651-y. Dostupné z: https://www.nature.com/articles/s41586-023-06651-y
- GROSS, Rachel S., Megan CARMILANI a Melissa S. STOCKWELL. Long COVID in Young Children, School-Aged Children, and Teens. JAMA Pediatrics [online]. 2025, 179(7), 809 [cit. 2026-10-05]. ISSN 2168-6203. DOI 10.1001/jamapediatrics.2025.1415. Dostupné z: https://jamanetwork.com/journals/jamapediatrics/fullarticle/2834486
- BANSAL, Amit. Economic burden of long COVID: macroeconomic, cost-of-illness and microeconomic impacts. npj Primary Care Respiratory Medicine [online]. 2025, 35, článek č. 53 [cit. 2026-10-05]. ISSN 2055-1010. DOI 10.1038/s41533-025-00460-8. Dostupné z: https://www.nature.com/articles/s41533-025-00460-8
- DANIELL, James et al. The rising cost of Long COVID and ME/CFS in Germany [online]. Verze 1.0. Hamburg; Karlsruhe: ME/CFS Research Foundation; Risklayer, 2025 [cit. 2026-10-05]. Dostupné z: https://mecfs-research.org/wp-content/uploads/2025/05/The-rising-cost-of-Long-COVID-and-MECFS-in-Germany.pdf
- BUNDESMINISTERIUM FÜR FORSCHUNG, TECHNOLOGIE UND RAUMFAHRT. Insgesamt eine halbe Milliarde Euro für weitergehende Forschung zu postinfektiösen Erkrankungen [online]. 2025-11-13 [cit. 2026-10-05]. Dostupné z: https://www.bmftr.bund.de/SharedDocs/Kurzmeldungen/DE/2025/11/nationale-dekade-postinfekti%C3%B6se-erkrankungen.html
- STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV; MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Postcovidový syndrom [online]. In: NZIP.cz: Národní zdravotnický informační portál. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR; Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2025-09-09 [cit. 2026-10-05]. ISSN 2695-0340. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/1400-postcovidovy-syndrom
- WORLD HEALTH ORGANIZATION. Post COVID-19 condition (long COVID) [online]. Fact sheet. Geneva: World Health Organization, 2025-02-26 [cit. 2026-10-05]. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/post-covid-19-condition-(long-covid)
- WHO REGIONAL OFFICE FOR EUROPE. Post COVID-19 condition (Long COVID) [online]. Fact sheet. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe, 2022-12-07 [cit. 2026-10-05]. Dostupné z: https://www.who.int/europe/news-room/fact-sheets/item/post-covid-19-condition
- VAN BEUSEKOM, Mary. COVID reinfection may raise risk of persistent symptoms by 35% [online]. In: CIDRAP. Minneapolis: Center for Infectious Disease Research and Policy, University of Minnesota, 2025 [cit. 2026-10-05]. Dostupné z: https://www.cidrap.umn.edu/covid-19/covid-reinfection-may-raise-risk-persistent-symptoms-35. Shrnuje nerecenzovaný preprint, medRxiv, DOI 10.1101/2025.08.12.25333155, dostupný z: https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2025.08.12.25333155v1