18.3.2025
5 let od začátku pandemie v rozhovoru s prof. Romanem Prymulou
S panem profesorem se zástupci České asociace pro long covid v únoru sešli online, probírala se problematika long covidu, nejplačivější problémy pacientů i aktuální přístup českého zdravotnictví.
Děkujeme za velmi vstřícný a faktický přístup k tématu.
Z rozhovoru s profesorem Romanem Prymulou:
Měl jsem možnost hovořit se skupinou lidí, kteří jsou postiženi long covidem a kteří se intenzivně snaží o to, aby byli vnímáni jako lidé se závažnými problémy. A je tomu skutečně tak. Jsou v řadě případů upoutáni na lůžko a jsou naprosto hendikepováni z hlediska svého života.
Ten systém je neumí úplně zaklasifikovat. Jednotliví odborníci si je přehazují s prominutím jak horký brambor. Neurologové je nechtějí, nikdo jiný je úplně nechce.
Mají výpadky nervové činnosti takové, že se nemohou dlouhodobě soustředit na nějakou činnost. Za celý den se mohou soustředit maximálně jenom jednu hodinu, pak už to není možné. To znamená, že nemohou chodit do práce, rozhodně nemohou pracovat ani z domu. Ty dopady jsou velmi zásadní. Takzvaná mozková mlha tam hraje poměrně významnou roli, to znamená schopnost vybavit si některé pojmy, psychosomatické postižení a tak dále.
Léčbu na to zatím neznáme.
Kauzální léčba není známá. Ba co víc, jak si říkáme, že je dobré provádět určitou rehabilitaci, tak u těchto lidí to může být i kontraproduktivní. Rehabilitace může vést k tomu, že upadnou do stavu, který je horší než jejich běžný stav. A než se z toho dostanou zpět do běžného stavu, tak to může trvat třeba 14 dnů. To znamená, že je velmi komplikované je nějakým způsobem průběžně léčit.
Zabývá se věda nebo česká věda, jak pomoci lidem s long covidem?
Ve světě se tomu řada odborníků věnuje. U nás to je poměrně omezené. Jsou tu pouze dvě pracoviště, která se dlouhému covidu věnují, a to je plicní klinika ve fakultní nemocnici v Hradci Králové a motolská nemocnice, která se věnuje spíše dětským případům. Nikdo jiný se tomu tedy soustavně nevěnuje.
