Při chronickém onemocnění s přítomností pozátěžového zhoršení zdravotního stavu (PEM/PESE) je často obtížné najít hranici aktivity, která tělu neškodí. Často skloňovaný je v tomto kontextu termín z anglicky mluvícího prostředí – “pacing”.
Co je to pacing?
Pacing je terapeutická strategie hospodaření s energií, která pomáhá lidem s onemocněními, jako je long covid, ME/CFS nebo další stavy s omezenou energetickou kapacitou, předcházet zhoršení příznaků způsobenému fyzickým, kognitivním nebo emočním vyčerpáním.
Jde o každodenní hledání rovnováhy mezi množstvím aktivity a regenerací. Jde o klíčový nástroj v managementu chronického onemocnění.
Proč je pacing důležitý?
Pacing je zásadní metoda předcházení stavům PEM/PESE a dlouhodobým zdravotním propadům.
(PEM/PESE je je stav, kdy po aktivitě, kterou jedinec dříve běžně toleroval (fyzické, ale i kognitivní, emocionální nebo smyslové), dochází ke zhoršení symptomů a celkově zdravotního stavu. Toto zhoršení může být okamžité nebo se projevit během hodin či dnů. PEM/PESE může být epizodické nebo kumulativní. Návrat do původního stavu může trvat hodiny, dny, týdny, nebo dokonce déle. Někdy se může vytvořit nový, méně funkční základní stav.) Více o PEM/PESE se dočtete například v přeožených materiálech Bateman Horne Center.
Jak to funguje?
Pomalu a zvolna! Nejprve je důležité znát svůj energetický rozpočet. Energii, kterou v daný den máte, si můžete představit jako bankovní účet:
- Výdaje: chůze, práce, stres, světlo, hluk, jídlo i radostné společenské události.
- Příjmy: odpočinek, klid, relaxace, kvalitní spánek.
Cílem není „utrácet do nuly“, ale zůstávat v bezpečné zóně, tedy tam, kde se neobjevují stavy PEM/PESE.
Klíčová pravidla:
A. Rozdělování činností a pauzy
Každou aktivitu rozdělte na menší části. Po 10–20 minutách zařaďte mikropauzu (5–10 minut).
B. Střídání typů aktivit
Doporučuje se střídání: mentální → fyzická → klidová, aby nedošlo k přetížení jednoho systému.
C. Vyhýbat se cyklům „push & crash“
Dny, kdy se cítíte lépe, nejsou určené k přetěžování. U LC/ME/CFS je pocit „dneska mám hodně sil“ často klamavý a může vést ke zhoršení.
D. Sledovat signály těla
Mezi varovné signály patří:
- tlak v hlavě
- pálení uší
- narůstající tachykardie
- zamlžené myšlení
- pocit těžkého těla
V těchto chvílích by měla být aktivita přerušena — ideálně dříve, než dojde ke kolapsu nebo PEM/PESE.
E. Odpočinek není odměna, ale léčba
Neodpočíváte proto, že jste „unavení“, ale proto, abyste předešli dalšímu zhoršení energetického metabolismu.
Jak v pacingu může pomoci technologie?
Nejrůznější nositelné technologie, chytré hodinky, fitness náramky nebo prsteny sledují srdeční tep a pohyb. Pomocí těchto dat lze vysledovat, kdy je člověk v tzv. „energetické obálce“, bezpečné zóně, ve které tvé tělo zvládá fungovat bez rizika relapsu.
Existují už i aplikace specificky vyvinuté pro chronicky nemocné jako například Visible, které používají tzv. Pace Points – skóre, které odráží, jak dobře se daří držet ve vyrovnaném režimu. Tato aplikace zatím ale není v ČR dostupná.
Pro více materiálů o problematice PEM/PESE, pacingu a prevenci zdravotních propadů doporučujeme stránky Bateman Horne Centre a jejich videomateriály v angličtině.
